Třicetileté zamyšlení nad možnostmi a jistotami

Třicet svobodných let je za námi a - po tom původním nadšení ani stopa… Proč? Neustále se snažím hledat ty důvody a párkrát už jsem výsledky svého hledání prezentoval i před vámi. Pokud dovolíte, zkusím to i tentokrát.
sametová revoluce

Nedávno tady byl bývalý německý prezident Joachim Gauck, člověk, jehož si velice vážím a který má podobnou zkušenost jako my, protože pochází z bývalé NDR. Býval tam pastorem , což je znát na jeho morálním ukotvení a vnitřním klidu. Sleduji ho s obdivem celá ta léta, neboť obstál i v úřadě nejtěžším, coby šéf  tamního Úřadu pro zpracování archivů STASI , tajné státní policie NDR.

Při té návštěvě u nás pronesl větu, která mne zaujala a od té doby na ni musím myslet. Volně přeloženo řekl:

„ Nosili jsme transparenty s nápisem – „Chceme svobodu!“  Pak jsme ji získali a na tom transparentu byl v tom okamžiku jiný nápis: dlouhý seznam úkolů.

Zlatá slova pane prezidente. Znamenají však něco, s čím mnozí nepočítali a co si hned neuvědomili – že totiž ta změna pro mnohé bude znamenat konec dlouholetého ležení za pecí: „Smrádek, ale teplíčko“, „Malá, ale naše.“

Otevřely se nejen hranice, ale i neuvěřitelné možnosti – studijní, pracovní, obchodní. A proto už ne „malá“ a také už ne jenom „naše“. A v tom moři možností bylo nejen možno, ale bohužel i nutno plavat, což ne všichni uměli a umí.

Zůstaneme-li u toho příměru – ti dobří plavci byli za chvilku za obzorem, dosáhli a dosahují skvělých úspěchů a (co je nejhorší) i velkých majetků. Ti ostatní „šlapou vodu“ – a mají strach z utopení.

Tento strach z nejistoty je, podle mého názoru, hlavním důvodem té blbé nálady. A mnohdy také naprostého zmatení pojmů, podporovaného anonymními sociálními sítěmi, v nichž je možno ten bezmocný vztek vyřvat a vydávit.

(Je bohužel jen lidské, myslet si, že moje neštěstí vždycky zavinil někdo jiný).

Než začnete uvažovat o tom, kdo to zavinil u vás, nabízím vám takovou malou tipovací soutěž:

Kdybychom se mohli s našimi dnešními zkušenostmi vrátit o těch třicet let zpátky – jak by asi dnes dopadlo referendum – všelidová volba mezi:

Mořem možností na jedné straně a: Všichni tak nějak stejně chudí na druhé straně.

Také vám běhá mráz po zádech?                                                                    Rudolf Tomšů, prosinec 2019