Stalin jako diktátor vládl jedné šestině světa. Jeho říše byla ovšem nesmírně zaostalá. Věřil tomu, že právě zde má vzniknout komunistický ráj, ale k tomu bylo zapotřebí proměnit zaostalou zemědělskou zemi v průmyslovou velmoc. V roce 1928 se Stalin rozhodl vyhlásit první pětiletý plán a zahájil rozsáhlou industrializaci a urbanizaci. Současně se rozhodl zlikvidovat kočovný způsob života, který byl především v oblasti Střední Asie, Kazachstánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu.
Protože průmysloví dělníci musí něco jíst, tak se v roce 1929 rozjela rozsáhlá kolektivizace zemědělství, která spočívala v tom, že se zemědělcům zabavilo všechno, co měli, a vytvořily se kolchozy, kde všichni měli pracovat na společných polích.
Jeden ze základních dekretů, který umožnil bolševikům v roce 1917 zvítězit, byl dekret o půdě. Statisíce drobných rolníků dostaly půdu, kterou jim teď zase vzali. Vůči tomu byl velký odpor a na venkově bych kvůli tomu nastolen teror. Nejprve v Kazachstánu, potom na Ukrajině a také v centrálním Rusku.
Vypukly hladomory, které si neumíme představit. Miliony lidí zemřely hladem. V Kazachstánu asi milion a půl, což byla třetina obyvatelstva. Na Ukrajině a v centrálním Rusku se odhadují tři až čtyři miliony lidí, přesná čísla nejsou.
Takzvaní kulaci (statkáři, střední zemědělci) byli z celými rodinami posíláni do vyhnanství, kde žili v systému gulag a budovali tam zemědělské farmy a nová města v oblastech, které byly do teď neosídlené a kde panovaly kruté přírodní poměry (Ural, Sibiř, Dálný východ, pouště ve Střední Asii).
Když se k moci v Německu dostal Hitler, začal Stali přemýšlet nad tím, které skupiny obyvatel ho zradí, až je napadnou Němci, a přidají se k Němcům.
Nalezl několik skupin potenciálních nepřátel:
- příslušníky elit z carských časů (šlechta, důstojníci carské armády, podnikatelé, intelektuálové, … )
- všichni, kdo byli počátkem třicátých let odsouzeni k nuceným pracím a postupně se vraceli domů
- příslušníci národností, které byli Sovětským svazem znevolněni: Ukrajinci a Poláci
Stalin začal tyto tři skupiny obyvatel systematicky likvidovat.
Miliony lidí se ničeho nedopustily, ale byly potrestány, protože by mohly zradit svého milovaného vůdce.
V biblickém textu se dočítáme něco podobného. Farao v něm přemýšlí stejně paranoidně jako diktátor Stalin:
- V Egyptě však nastoupil nový král, který o Josefovi nevěděl.
- Ten řekl svému lidu: „Hle, izraelský lid je početnější a zdatnější než my.
- Musíme s ním nakládat moudře, aby se nerozmnožil. Kdyby došlo k válce, jistě by se připojil k těm, kdo nás nenávidí, bojoval by proti nám a odtáhl by ze země.“
- Ustanovili tedy nad ním dráby, aby jej ujařmovali robotou. Musel stavět faraónovi města pro sklady, Pitom a Raamses.
- Avšak jakkoli jej ujařmovali, množil se a rozmáhal dále, takže měli z Izraelců hrůzu.
- Proto začali Egypťané Izraelce surově zotročovat.
- Ztrpčovali jim život tvrdou otročinou při výrobě cihel a všelijakou prací na poli. Všechnu otročinu, kterou na ně uvalili, jim ještě ztěžovali surovostí.
- Egyptský král poručil hebrejským porodním bábám, z nichž jedna se jmenovala Šifra a druhá Púa:
- „Když budete pomáhat Hebrejkám při porodu a při slehnutí zjistíte, že to je syn, usmrťte jej; bude-li to dcera, aťsi je naživu.“
- Avšak porodní báby se bály Boha a rozkazem egyptského krále se neřídily. Nechávaly hochy naživu.
- Egyptský král si porodní báby předvolal a řekl jim: „Co to děláte, že necháváte hochy naživu?“
- Porodní báby faraónovi odvětily: „Hebrejky nejsou jako ženy egyptské; jsou plné života. Porodí dříve, než k nim porodní bába přijde.“
- Bůh pak těm porodním bábám prokazoval dobrodiní a lid se množil a byl velmi zdatný.
- Protože se porodní báby bály Boha, požehnal jejich domům.
Exodus 1, 9-21
Velký teror panoval v Sovětském svazu mezi lety 1937 a 1939 a byl ukončen teprve smlouvou o přátelství mezi Sovětským svazem a Německem v srpnu 1939.
Více ve zvukovém příspěvku:
Autor: Petr Vaďura
Zdroj: Evangelická církev metodistická – farnost Tachov
Download: MS OneDrive