četba

Záznam z historicky prvního Literárního pondělí ve Sklepě! Z románu H.G. Wellse Neviditelný četl Petr Vaďura.
Další čtení se bude konat již 29.5. na adrese Thámova 4, Plzeň.

Hlavně a především: děda už není. Trochu drsný začátek příběhu, jenže tenhle fakt se dá popřít jen stěží. Nejde s tím dělat o moc víc, než se skutečností, že ráno vychází slunce a že v poledne dostane člověk hlad..

Ať už je tomu jakkoliv, faktem zůstává, že tiskař jednoho polského slovníku Johannes Daubmannus vydal uvedeného roku 1691 svod pramenů o chazarské otázce a to v jediné podobě schopné obsáhnout všechno to různorodé čtení, které ti, co nosí pero v náušnici a z úst si dělají kalamář, shromažďovali a ztráceli po staletí. Dílo vyšlo jako lexikon o Chazarech pod názvem Lexicon Cosri.

Ve Frankfurtě nad Mohanem se za jarního veletrhu Léta Páně 1629 ukazovalo plno všelijakých pozoruhodností, jež měly sloužit k obveselení domácích nebo odjinud příchozích vystavovatelů, zákazníků nebo také jen zvědavých zevlounů…

DKW. Na konci té minulé války, skoro před osmdesáti lety, si nějaký německý oficír schoval ve stodole naší babičky automobil, který tam prý s několika vojáky dotlačili a zaházeli slámou a haraburdím. Řekl, že si pro něj přijde, a nepřišel.

Vyrazili jsme vlakem s Vláďou Brabencem. Bylo to v zimě. Naproti faře byla hospoda. Nejdřív jsme se šli podívat k faře, nechávali jsme tam za sebou ve sněhu stopy, a protože byla zima, vrátili jsme se brzy do hospody. Tam seděli dva pánové a pozorovali nás.

NaHlubinu.NET · Jana Hüls čte tachovské historky od Franka Kohnera

Ruské JÁ jako základní stavební prvek není životaschopné a vyskytuje se výhradně ve velkorodinné molekule. Z čehož plyne, že idea slova MY se neformuje z jednotlivých JÁ, naopak MY je manifestační a mluvotvorné. Všechny síly ruského pravopisu jsou na straně MY a i když budeme do dalšího rozvoje JÁ vkládat sebevíc literární trýzně, nevyplatí se to, protože tu není dostatečná gramatická výbava. Stačí pro příklad poukázat na podvědomé Platonovovo uvažování v intencích MY a vzdorné Nabokovovo v intencích JÁ, a hned vidíme, jak různá jsou to východiska. Na MY můžeme štěkat jako Zamjatin, můžeme se mu pochichtávat jako Oleša, a přece mu zůstane ta jeho samoděržavná vlastnost vyjádřitelná slovem národ. Národ patří k nejpřesnějším výrazům ruštiny.

Bylo známe, že vesnici Chelm řídí starosta a šest radních a že jsou to všichni hlupáci. Starosta se jmenoval Vůl Gronan, radní byli Troubeles Lekiš, Pytel Ceimbelt, Trotl Treitl, Osel Sender, Mamlas Schmendrick a Moula Feimvel.

Lidstvo má zuřivou snahu snižovati ducha. Co záleží davu na umění, básnictví, slohu? On toho všeho nepotřebuje. Skládejte mu odrhovačky, pojednání o práci ve vězeních, o dělnických městech a hmotných zájmech okamžiku. Proti tomu, co je původní, je ustavičné spiknutí. Není podle socialistů ideálem státu jakási obrovská nestvůra, která pohltí každou osobní činnost, každou osobitost, každou myšlenku a která bude říditi všechno? Dělati všechno?