kázání z neděle 9.října 2022 – farnost ECM Maranatha Plzeň
-
-
Naděje je v tom, že pravda je pravda a že touto pravdou je Bůh. A ten v Kristu řekl ANO životu, lásce, spravedlnosti a právu, milosrdenství a soucitu. A také řekl NE násilí, pokrytectví, lži, zbabělosti a náboženské falši.
-
Co je hlavní potřebou člověka? K tématu hlavní lidské potřeby bych se chtěl dobrat prostřednictvím úvah o nejistotě a diskontinuitě dějin. Právě tehdy, když se nám zhroutí svět, na který jsme zvyklí, máme totiž příležitost uvažovat o tom, co je v našem životě skutečně důležité. Když žijeme v poklidu a vše funguje, jsme ukolébání k povrchnosti. Inspirací mi dnes bude román Valeriána Pidmohylného Město.
-
Byla to moje první spolupráce s Richardem Straussem. Předtím pro něho všechna libreta od Elektry a Růžového kavalíra psal Hugo von Hofmannsthal. A já jsem se s Richardem Straussem osobně nikdy nesetkal. Po smrti Hofmannsthala mi vzkázal po mém nakladateli, že by rád začal novou práci a zda-li bych byl ochoten pro něho napsat nějaké libreto. Cítil jsem se takovou nabídkou poctěn.
-
Ruský prezident Vladimír Putin nařizuje invazi na Ukrajinu. Tři dny po agresi vychází do ulic Petrohradu stará žena, sedmasedmdesátiletá Jelena Osipová s protiválečnými plakáty.
-
Jonathan Swift se narodil 30.listopadu 1667 v irském městě Dublině jako pohrobek. Otce nepoznal a matčiny něhy také mnoho neužil. Rodina bez živitele třela bídu a mladý Jonathan odkázaný ve školách na podporu lakotného strýce záhy okusil trpkost a smutek ústrků…
-
Čtyři sta padesát diváků tleská do rytmu děkovačky. Mnozí utírají slzy. Ondřej Tolar se stále znovu a znovu uklání vděčnému publiku. Lidé vstávají, křičí a tleskají ze všech sil. Na Nové scéně plzeňského divadla skončilo představení muzikálu Billy Elliot – skvělého díla plného výborné hudby, tance, humoru, ale především jedinečného děje.
-
Modlitba bývá zneužívána k tomu, abych něco sdělil posluchačům a přitom vůbec nejde o Boha. To je jenom záminka.
-
Dnešní kázání zahájím citátem z jednoho filmu. V něm mladý muž říká:“ Nenáviděl jsem svoje rodiče. Nenáviděl jsem, jak se podobám otci. Nenáviděl jsem svoji nenávist.“ Ten úryvek pochází z filmu Kiry Muratovové Astenický syndrom z roku 1990.
-