Petr Vaďura

Můj přítel se kamarádí s izraelským malířem, který bydlí v této vsi. Trval na tom, že si zachová starý arabský dům v původní podobě. Hezká, typicky orientální výzdoba, charakterizoval jej, když vyprávěl, jak uprchl před nacisty. Ptal jsem se, jaký má vztah k půdě, na které žije, a odpověděl mi, že ji má velmi rád.

Velký italský režisér Federico Fellini má ve svém filmu Sladký život komickou scénu údajného zjevení panny Marie. Davy lidí se ženou kamsi za Římem na místo údajného zjevení bohorodičky. Je tam mezi nimi i skeptický hlavní hrdina, reportér, kterého hraje Marcello Mastroianni. Ten sleduje s takovým ironickým nadhledem hemžení lidí, jejich fanatismus. Když kdosi vykřikne Táhmle je! všichni se tam ženou. Felini si zde dělá legraci z touhy lidí po náboženské senzaci, po spatření božského. Je vůbec k něčemu, když se svými smysly dotkneme něčeho božského? Poslechněte si celý příspěvek …

Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, (15. ledna 1622 Paříž – 17. února 1673 Paříž) byl francouzský herec, spisovatel a dramatik období francouzského klasicismu, tzv. Velkého století, během vlády krále Ludvíka XIV.[1] Patří k nejslavnějším dramatikům v historii divadla, jeho hry se dodnes objevují na jevištích, především pak Tartuffe, Misantrop, Lakomec a Zdravý nemocný, jež byla jeho poslední hrou, a při ztvárňování jejíhož hlavního hrdiny také zemřel.

Záznam z historicky prvního Literárního pondělí ve Sklepě! Z románu H.G. Wellse Neviditelný četl Petr Vaďura.
Další čtení se bude konat již 29.5. na adrese Thámova 4, Plzeň.

Odpovědět dnes na otázku Co je rodina? je velmi těžké. Je to i samotná matka žijící s dětmi nebo i samotný otec žijící s dětmi? Je rodina nesezdaný pár, někdy dokonce stejnopohlavní, ve kterém jsou děti (navíc často pocházející z různých rodičů)? Je rodina pár bez dětí? Nebo je rodina jenom otec, matka a děti? Nemám patent na pravdu a jsem si vědom toho, že cokoliv říkáme o rodině je námět na diskusi, námět na další úvahy. Pokusím se přinést několik podnětů k tomu, jak fungují rodiny a s čím se každý z nás musí vyrovnávat.

Každý, kdo na tomto světě jde cestou lásky, pravdy, milosrdenství a nezištnosti, musí trpět. To není chyba, to není porucha. Utrpení je součást života má-li se jednat o život v pravdě.

Kde všude má Ježíš své ovce? Jsou to jenom ty zbytky křesťanů, ten církevní folklór rozesetý po církvích a denominacích a těch nejcírkvovatějších, tedy svobodných sborech? Jdou všichni naši sousedé, příbuzní, přátelé, kteří nevyznávají Krista ústy, srdcem neuvěřili, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, jdou všichni do pekla? Jdou do pekla agnostici, ateisté, něcisté, lidé s rozličnou alternativní spiritualitou, vlažní a formální křesťané, jdou do pekla Svědkové Jehovovi a Mormoni, jdou do pekla ti, kteří uctívají obrazy v chrámě anebo ti, kdo je neuctívají, jdou do pekla muslimové, hinduisté, budhisté, vyznavači přírodních kultů, jdou do pekla Židé, kteří neuvěřili v Ježíše jako Mesiáše?

Ať už je tomu jakkoliv, faktem zůstává, že tiskař jednoho polského slovníku Johannes Daubmannus vydal uvedeného roku 1691 svod pramenů o chazarské otázce a to v jediné podobě schopné obsáhnout všechno to různorodé čtení, které ti, co nosí pero v náušnici a z úst si dělají kalamář, shromažďovali a ztráceli po staletí. Dílo vyšlo jako lexikon o Chazarech pod názvem Lexicon Cosri.

Pojem zralosti v sobě obsahuje připravenost pro něco. Zralý jedinec je tedy připraven pro život v celé jeho šíři i hloubce, pro různé životní situace. Zralost zahrnuje zralost rozumovou, citovou, společenskou, morální a kulturní.

Je Bible Boží slovo anebo je to slovo lidské, které můžeme podrobovat kritické analýze? V jakém smyslu je možno biblický text pokládat za boží slovo? Rozdělíme si toto téma do pěti částí.